Victorinox

Victorinox

V devatenáctém století zůstávalo Švýcarsko i nadále jednou z nejchudších zemí v Evropě. Nezaměstnanost přinutila mnoho Švýcarů k emigraci. Nožíř Karl Elsener, syn kloboučníka, chtěl najít cestu z této situaci tím, že vytvoří pracovní místa. Netoužil ale postavit továrnu, a proto založil Sdružení švýcarských nožířů, jehož členové z celého Švýcarska by úzce spolupracovali a vyráběli nože pro vojáky švýcarské armády. První dodávka nožů pro armádu se uskutečnila v roce 1891. Na zakázce se podílelo 25 členů sdružení, ale už po roce projekt ukončili, neboť jistá německá firma byla schopna vyrábět nože ve svém závodě v Solingenu za nižší náklady než skupina švýcarských řemeslníků pracujících vlastníma rukama. Vytrval pouze zakladatel, Karl Elsener, ale i ten přišel postupem času o všechny peníze. Na pomoc mu přišli příbuzní, kteří pozdrželi věřitele, čímž byl oddálen bankrot. Později, když se jeho „důstojnický nůž“ stal velkým úspěchem, Elsener dobrovolně splatil dluhy všem věřitelům i s plným úrokem. Když si uvědomíme, jaké podmínky tehdy panovaly, byl úmysl řemeslníka vybudovat továrnu s průmyslovou technologií dosti odvážným krokem, který vyžadoval snad až nadlidskou odhodlanost.